UNESCO - Prohlídková štola Starý Martin
Kulturní památka štola Starý Martin bývala jedním z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otevírala jednu z nejbohatších cínových rudních žil - žílu Lukáš. Dolování zde začalo v průběhu 14. století, těžba ustala před druhou světovou válkou.
Štola Starý Martin je jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otevírá severozápadní část žíly Lukáš, která v dávné minulosti náležela mezi nejdůležitější cínové rudní žíly a se svou směrnou délkou 2 km byla nejdelší v České republice a střední Evropě.
Nejstarší dobývací práce spadají pravděpodobně do 14. století, první písemná zmínka pak pochází z Krupského horního řádu z roku 1482, který zmiňuje ražbu a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz. Naposledy byla zmáhána v roce 1704,
v současné době odvádí důlní vody ze štoly Martin.
S ražbou štoly Martin započali báňští podnikatelé Lewald a Schiller, kteří zakoupili krupské doly roku 1864. Cínová ruda se v této štole těžila až do roku 1922, kdy byl provoz zastaven. V době 2. světové války byla štola znovu vyzmáhána včetně dobývek,
byl také ražen překop pod Komáří vížku jako průzkumné důlní dílo. Koncem 50. let těžební organizace prostor opustila a od roku 1956 se štola stala nepřístupnou.
Rekonstrukce štoly započala roku 1999 v rámci projektu "Příhraniční naučná hornická stezka Krupka-Dubí-Altenberg-Geising", který byl zařazen do projektů podporovaných EU a z velké části financován z programu PHARE. Prohlídková štola Starý Martin byla slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti dne 15. září 2000.
V rámci projektu Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří se štola Starý Martin jako součást revíru Preisselberg, stala jedním z hlavních statků nominace pro zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Dne 29. ledna 2015 byly štoly Starý Martin a dědičná štola Dürrholz prohlášeny za Kulturní památku.
Štola Starý Martin nabízí návštěvníkům ukázky ražení historických dlouhých důlních děl, ukázky rozdílů ve vyztužování prostor v minulosti i současnosti, na vybraných stanovištích způsoby dobývání cínové rudy, které dokumentují rozvoj technologie těžby, dále charakteristické úseky žíly Lukáš s její minerální výplní, sbírku historických předmětů a znaků hornických měst v ČR, výstavu minerálů a hornin a venkovní expozici důlní techniky. Atrakcí je tzv. Pramen štěstí a krápníková výzdoba.
Prohlídka s odborným výkladem trvá cca 45 minut, délka trasy je 1000 m tam i zpět. Pro návštěvníky je k dispozici velké parkoviště naproti štole, zázemí pro čekající na prohlídku poskytuje místnost s výstavkou hornických potřeb a s propagačními materiály města. Součástí zázemí je sociální zařízení. Za příznivého počasí mohou návštěvníci využít venkovní terasu.