UNESCO - Hornická kulturní krajina Krupka

Hornická kulturní krajina Krupka jako část krajinného celku,  byla ministerstvem kultury České republiky v souladu se zákonem o státní památkové péči prohlášena za památkovou zónu opatřením ze dne 21. ledna 2014, které nabylo účinnosti 7. února 2014. Památkově chráněná zóna zaujímá rozlohu 790 ha na katastrálním území města Krupka. Hornická krajina Krupka byla jako součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsána na seznam dědictví UNESCO v roce 2019.

Z geomorfologického hlediska leží Hornická kulturní krajina Krupka v geomorfologickém okrsku Cínovecká hornatina ve východní části Krušných hor. Památková zóna zahrnuje území města Krupky na sever od železniční trati Děčín - Oldřichov u Duchcova v nadmořské výšce od 284 metrů až po 807 metrů (Komáří hůrka). Na západě dosahuje k vrcholu Loupežník, pod nímž se nachází bývalá štola č. 4 v revíru Günther. Na severu v prostoru hlavního hřebene Krušných horu u Komáří hůrky chráněné území vybíhá směrem k Fojtovicím na Fojtovickou pláň, na východě pak dosahuje k Unčínskému potoku pod hradem Kyšperk. Nejrozsáhlejším důlním revírem krupské oblasti byl revír Knötel v oblasti severně od Krupky.

Hornická kulturní krajina Krupka představuje významný soubor montánních památek evropského významu. Jedná se o jeden z nejstarších rudných revírů v Českých zemích, jehož počátky sahají do 13. století. Již v době bronzové se z naplavenin na území dnešního města Krupky získával cín. Od 19. století se zde kromě cínu a mědi dobýval i wolfram, molybden, vismut, draselný živec a fluorit. Předmětem ochrany je krajina se starými důlními díly včetně štol, pinek, sejpů, hald a propadlin. Velká pinka na Komáří hůrce dosahuje hloubky až 75 metrů. Ochrana se vztahuje rovněž na architekturu, vzniklou v souvislosti s montánní činností ve městě a v přilehlém okolí. Historické jádro horního města Krupky si uchovalo středověkou urbanistickou strukturu s umělecky hodnotnými sakrálními stavbami a měšťanskými domy středověkého či renesančního původu. Lze jmenovat například gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí a barokní farou, gotický špitální kostel sv. Ducha, renesanční hřbitovní kostel sv. Anny, pozůstatky hradu ze 14. století, který byl později využíván jako sídlo báňského úřadu, měšťanské domy, bývalou mýtnici a kovárnu. Na území Horní Krupky poblíž vrcholu Komáří hůrky stojí hornická kaple sv. Wolfganga z konce 17. století. Na území se nachází částečně zpřístupněná štola Starý Martin s nejdelší žílou cínové rudy ve střední Evropě a stará hornická stezka, která vedla z Krupky do Horní Krupky.